Památky
KLATOVY:
ČERNÁ VĚŽ:
Pětipatrová věž je vysoká 81,6 metrů, a byla postavena v letech 1547 - 1555 mistrem Antoněm za účelem signalizace nebezpečí (požárů a nepřátelských vojsk). Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, a proto dostala název Černá věž.V roce 1855 byla věž osazena hodinami, které zhotovil klatovský mechanik Jan Bošek. Velká ručička těchto hodin měří 2 metry, ručičky a číslice jsou pozlaceny. K nejvzžšimu patru věžě vede 226 schodů. Odsud je krásný pohled nejen na město , ale i na překrásné panorama Šumavy. Pokud je velmi dobrá viditelnost je možno vidět i vrcholky Alp.
KATAKOMBY:
Katakomby v Klatovech vznikly při výstavbě kostela Neposkvrněného početí P.Marie, kterou prováděli jezuité v letech 1656-1675. Stavbu vedl jezuitský stavitel Jan Dominik Orsi. První pohřby se datují kolem roku 1676, poslední pohřebse konal v roce 1783. Celkem zde bylo pohřbeno přes 200 osob. Šlo vesměs o jezuitské hodnostáře,rektory, učitele a šlechtice. První uložené tělo v katakombách v roce 1676 patřilo členu řádu Janu Jahodovi. Později přibyl např. rektor Jan Parubka, matematik Benjamin Schleier, šlechtična Anežka Příchovická, páni z Klenové, Janovic atd. Posledním pohřbeným v roce 1783 byl Antonín Weisch.
První pohřeb zde je uváděn r. 1676 poslední pak r. 1784, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelech.
Způsob munifikace zemřelých, který jezuité v Klatovech zavedli, je ve světě ojedinělý. Mrtvá těla ukládali na chmelovou podložku, která působila antisepticky a nechali je ovívat proudícím vzduchem. Důmyslný systém větracích kanálů je veden dutými sloupy v lodi jezuitského kostela až nad klenbu a soustavně přivádí do krypty suchý vzduch. Těla dnes váží 8-10 kg.
ROKYCANY:
KOSTEL SVATÉ PANNY MARIE SŇEŽNÉ:
Historie kostela Panny Marie Sněžné v Rokycanech sahá až k nejstarší zmínce o Rokycanech v Kosmově kronice české kolem roku 1110, kde se mluví o tom, že zde byl biskupský dvorec. Arcibiskup Arnošt z Pardubic zřídil roku 1363 při kostele klášter Augustiniánů, který byl v roce 1421 vypálen husity. V 15. stol. se stal kostel děkanským. 12.9.1784 kostel zničil zhoubný požár a následná přestavba byla realizována dle plánů J. Palliardiho. Roku 1789 byl kostel vysvěcen. V té době však bez věže. Ta byla vybudována v letech 1821 - 1823 v empírovém slohu.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE:
Jedná se o pozdně renesanční kostel, který byl vystavěn v letech 1609 - 1615 za tehdejšími hradbami města. Kolem kostela byl hřbitov, na kterém se pohřbívalo až do roku 1931. Úplně zrušen byl až v roce 1967 a dodnes zůstaly pouze některé významné náhrobky. Kostel vlastní od roku 2003 Pravoslavná církev, která kostel postupně opravuje.
DOMAŽLICE:
KAPLE SVATÉHO VAVŘINCE NA VESELÉ HOŘE:
KAPLE SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO:
TACHOV:
KOSTEL NA NEBEVZETÍ PANNY MARIE:
Původně raně gotický kostel, který prošel výraznějšími úpravami ve 14. století. V letech 1559 - 1560 vyrostla na troskách vyhořelého kostela stavba nová. Svatyně si dodnes uchovala svoji pozdně gotickou podobu, kterou respektovala také poslední neogotická úprava objektu v letech 1904 - 1908. Vnitřní zařízení kostela pochází většinou z období kolem r.1670.
MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ:
Chloubou Tachova jsou městské hradby z období kolem poloviny 14. století. Upoutají nejen svou zachovalostí, ale také nevšedním tvarem štíhlých vysokých věží. Tachovské hradby postrádaly svrchní dřevěné ochozy, ty spolehlivě nahradily hustě řazené věže, které umožňovaly boční postřelování prostoru před hradbami. Původně vystupovalo z hradeb 24 těchto věží, z nichž se dodnes většina zachovala. Opevnění doplňovala ještě vnější parkánová hradba. Město bylo přístupné třemi branami, které existovaly ještě kolem poloviny minulého století. Po nákladné rekonstrukci se tachovské městské opevnění stalo pojmem ve středověké fortifikační architektuře a přilákalo do města četné obdivovatele.
Pravěké osídlení Plzeňského kraje připomíná řada hradišť a pohřebišť. Mezi nejvýznamnější památky z pozdní doby bronzové patří hradiště na Hradišťském vrchu u Konstantinových Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního centra celého kraje, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 10. století, postavená v tzv. otónském stylu. Malebně zvlněnou krajinu zdobí řada kostelíků. Na mnohých z nich najdeme románské stavební prvky, přestože byly většinou přestavěny v období gotiky a baroka. Za zmínku stojí gotický kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, na území našeho státu naprosto unikátní stavba vybudovaná z neomítnutých cihel s cennými kamenickými detaily